Ten nejhorší dárek chtěl bych ti dát

Říká se, že největší radost člověku působí, když může radost rozdávat. Největší dárek je, když můžete někoho obdarovat a nějakou tou drobností na tváři jiného vyčarovat úsměv. Ano, všichni rádi myslíme na své blízké a ještě radši jim dáváme najevo, jak jsou pro nás důležití.
Ale všichni jsme zároveň jen lidmi a jak už to na tom světě bývá, lidské bytosti jsou více či méně egoistické, namyšlené, domýšlivé a přesvědčené o své významné úloze ve vesmíru. A tak i my jsme rádi, když si na nás naši blízcí vzpomenou. Dokonce to očekáváme. Když se stane, že někdo zapomene na náš svátek či narozeniny, přirozeně (a myslím, že i právem) se cítíme uraženě a smutně.

 

A tak dlouho před tou vyjímečnou chvílí žijeme v očekávání. Kdo všechno si na nás vzpomene? A jakým dárkem či překvapením nám řekne, že jsme skvělí, úžasní, nádherní, no zkrátka dokonalí?
Až se nakonec dostaví Ta Chvíle. A my s radostí předstíráme překvapení, že si na nás někdo vůbec vzpomenul a všem říkáme, že si s nakupováním dárků skutečně neměli dělat starosti. Vždyť my jsme je vůbec nečekali. Chtěli jsme jenom strávit příjemný večer s rodinou a přáteli a naprosto nás překvapilo, že… přestaneme mluvit a dychtivě roztrháme pečlivě zabalenou krabici. A najdeme v ní…
Už se nám to stalo všem. Zvedli jsme hlavu a na tváři vykouzlili nádherný úsměv. „Děkuji moc,“ zahlásíme. „To je nádherné, jak jen jste věděli, že přesně tohle se mi líbí. Už dávno jsem si něco podobného přál. Vlastně jsem si život bez tohohle ani nedokázal představit.“ Lžeme a přitom usilovně přemýšlíme, ve které skříni je ještě volné místo na haraburdí.

 

Ale víme, že stejně jako my máme problém při nakupovaní dárků, tak ho mají i ostatní. A tak občas musíme zatnout zuby a prominout našim blízkým, že namísto vysněného dárku dostaneme něco nečekaného a kýčového.
Na vrcholu kýčovitých dárků určitě vévodí různé dekorace patřící do zahrady nebo na poličky a stoly. Najdeme tam všechna možná stvoření od těch žijících, jako jsou sloni, želvy, žáby, kachny či sovy až po ty neexistující, patřící do světa pohádek. Trpaslíci a vodníci.

 

Veliké množství lidí si rádo „zkrášluje“ svůj domov podobnými výtvory. Ale při rozhodování, jestli se Gimli bude dobře vyjímat i na zahradě u kamarádky, bychom měli uvažovat jako naše kamarádka, ne jako my. V první řadě to znamená vzpomenout si, jestli na dotyčného skřeta už na její zahradě čekají nějací přátelé nebo jestli bude první. V tom případě se totiž může stát, že ten „nádherný vkusný fousáč“ skončí zavražděn drsným způsobem.
Dalším velice uznávaným hitem se  staly všechny druhy plyšových stvoření. Na plné čáře však vítězí medvědi každé velikosti, barvy či materiálu. Velice oblíbenými jsou zejména u mladých zamilovaných párů, které svou lásku k partnerovi vyjadřují právě pomocí těchto „roztomilých“ hraček. Po zemi už nechodí téměř nikdo, kdo by v životě nějakého méďu nedostal nebo nedaroval.

 

Stuart Miles--nejhorší dárekPokud chceme vidět kompletní žebříček kýčů, stačí, abychom navštívili kterýkoli z obchodů s dárky. Hned u dvěří na nás vybafne množství originálních přívěsků a tužek se jmény. Hned za nimi najdeme tolik oblíbené plyšáky, kterým je věnována celá jedna stěna. Naproti nim jsou různé šálky, misky, lžičky, které byli vyrobené jen pro toho nelepšího dědu/ bráchu/ sestru/ mámu/ tátu. Když se rozhlédneme pozorněji, objevíme tu taky množství peněženek, taštiček a jiných věcí, které zaručeně potěší každého našeho milovaného.
Největším trendem současnosti se však stávají peníze a nákupní poukazy.
Před pár dny jsem přecházel uličkou jednoho z mnoha supermarketů, které u nás v posledních letech vyrostly jak houby po dešti, a pohled mi padl na obrovský transparent nad mou hlavou. Hlásal velkými písmeny, že zákazníci mají možnost zakoupit nákupní poukaz v různých hodnotách, jímž potom mohou obdarovat své blízké i vzdálené.

 

Zasmál jsem se a okamžitě jsem začal lovit v paměti. Kdy naposled jsem dostal k svátku nebo pod stromeček nákupní poukaz? Ať jsem se namáhal sebevíc, nemohl jsem si vzpomenout. Ale hned mi na rozum přišlo těch nespočetně mnoho případů, kdy jsem dostal peníze
„Tady máš, ty nejlíp víš, na co je utratit.“ znělo mi v uších.
Peníze, kterými se někdo snaží obdarovat své milované a dokázat jim tím, že je má rád a že mu na nich záleží. Peníze, kterými jim nechtěně naznačuje, že nemá čas nebo chuť strávit nějaké to odpoledne hledáním jedinečného dárku, který by se hodil právě jim, a raději obětuje jen pár sekund potřebných na to, aby sáhl do peněženky.

 

„Nikdy,“ zašeptal jsem. Nikdy nikoho neobdaruji penězi, dokončil jsem v duchu. I když budu jakkoli zaneprázdněn, vždy si musím najít čas na ty, co mám rád. Sklonil jsem oči a přešel pod obrovský barevný transparent.
Nejednou je ručně vyrobený dárek, který je daný z lásky, cennější než milión dolarů zabalených v úhledném kufříku. Obrázek, namalovaný malým dítětem, darovaný svým rodičům z upřímnosti srdce, je to nejhezčí vyznání citů. Poděkování.
A proto, když budete v nejbližší době vybírat, čím obdarujete svou polovičku, rodiče, sourozence, přátelé, přítelkyně, myslete na to malé dítě běžící od stolu posypaném barvičkami, hledající své rodiče, a snažte se je obdarovat něčím, co bude alespoň z polovice tak nádherné a cenné.

 

 

Fotografie publikována se svolením Stuart Miles / FreeDigitalPhotos.net

Fotografie publikována se svolením Stuart Miles / FreeDigitalPhotos.net

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *